V obou našich obcích, tj. ve Zdechovicích a Spytovicích včetně samot existují tato díla:

  1. Zbytky barokních plastik,

    které obecní úřad zachránil z parku zámku. Jedná se o dílo neznámého autora, byly podrobeny odbornému restaurátorskému zásahu a jsou uloženy v depozitu obce. V naší fotopříloze si je můžete prohlédnout. Z dobových informací je nám známo, že se jedná o několik fragmentů alegorických soch, které představovaly čtvero ročních období a byly původně umístěny u severní ohradní zdi zámeckého parku. V době pobytu armád v zámeckém areálu byly tyto sochy nenapravitelně poškozeny a poztráceny. Po odchodu sovětských vojsk obec zachránila, co se dalo, a to tak, že část těchto soch nechala vybourat z ohradní zdi, kde byly použity jako zdicí materiál. Některé části byly nalezeny při čištění zámeckého jezírka. Zbytek byl volně roztroušen v parku. Hlava jedné sochy byla nalezena v soukromém sklepě v Praze. K sochám existuje znalecký posudek. Případné informace poskytne obecní úřad.

  2. ilustrační foto

    Mariánský sloup ve Zdechovicích

    stojí na poz. parc. č. 621/1. Je evidován pod registračním číslem památky 2182. Na vyšším osmibokém soklu s pilastry a zužující se vrchní částí je sloup s vrchní profilovanou částí s konzolami, na ní vrcholová socha Panny Marie v kontrapostu, rozpuštěné vlasy, kolem hlavy svatozář. Socha je z pískovce, sokl zděný, štuková profilace, baroko, počátek 18. stol. Tato socha je mimořádná tím, že stojí na vysokém sloupu, což je v našem kraji ojedinělé provedení. Socha je obklopena nízkým plůtkem a květinovou výzdobou. Fotografii celku i detailu si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

  3. Pískovcová socha sv. Jana z Nepomuku

    Poslední naší sochou je pískovcová socha sv. Jana z Nepomuku stojící ve Zdechovicích na p.p.č. 622/5. Je registrována pod reg.č. 2183. Socha je z r 1733. Postava sv. Jana v klasickém postoji na pravé noze, levá mírně pokrčená, na hlavě kvadrátek - okolo svatozář s pěti hvězdami. V rukou drží krucifix opřený o předloktí levé ruky. Komponován je do oblouku. Postava stojí na tabernáklu. Pod sochou je profilovaný podstaveček umístěný na hlavici hlavního podstavce. Po pravé a levé straně sedí na hlavici postavy andělů. Při pohledu vlevo anděl drží v ruce zámek (symbol zachování zpovědního tajemství), anděl vpravo atribut nemá, u jeho pravé ruky byl otvor a je pravděpodobné, že zde byla upevněna kovová palma (symbol umučení). Podstavec je klasický, spodní díl bohatě zdobený profilem, tělo podstavce má vpředu nápis s chronogramem. Nad nápisem je dvojitý korunovaný znak. Celá plastika stojí na betonovém základu, který nad terénem tvoří dva stupně schodů. V roce 1999 byla na náklady obce provedena její rozsáhlá oprava, takže se zaskvěla po mnoha letech opět v původní kráse včetně povolené polychromie. Tato socha zřejmě stávala na nějakém mostě přes vodní tok tak, jak u soch tohoto typu bylo zvykem. Není však známo, odkud byla na své dnešní stanoviště přenesena - stalo se tak již před mnoha desetiletími. Dnes ji známe jako dominantu parčíku uprostřed zbytků původní barokní kruhové návse, která byla podstatnou měrou zničena necitlivým zakomponováním moderní prodejny Jednoty doprostřed parčíku, tak, že dnes je tato cenná památka skryta za budovou prodejny. Ve fotogalerii najdete její noční snímek.

  4. Pomníky

    Pomníky existují dva a to: pomník padlých z I. světové války ve Zdechovicích na návsi, který je obklopen zahrádkou a dvěma stojanovými světly, které dostatečně podtrhují význam pomníku i úctu k osobám padlých, které si tak můžeme dobře přečíst. Vlastní pomník pozůstává ze zděného kamenného soklu se vztyčeným kamenem ze zdejší červené žuly s vytesanými jmény. Naši předkové zde vysadili tři krásné lípy, které vytváří malou zelenou oázu. Dalším pomníkem, který stojí na návsi nedaleko pomníku padlých, je pomníček z roku 1968 k 50. výročí vzniku republiky.

  5. Na konci obce v její části zvané Pazderna stojí pískovcová Boží muka s kovovou sochou Krista.

  6. Dementi

    V knize Umělecké památky Čech - IV. díl heslo Zdechovice (Pardubice) najdete také odkaz na pamětní desku na jménem Josefa Pressla. Při vší pečlivosti, se kterou jsme se této otázce věnovali, se nám ani cestou okresního úřadu oddělení kultury, nepodařilo vypátrat vztah tohoto vědce - botanika - k naší obci, ani není nikomu známo, kde by tato pamětní deska měla existovat. Dotazem na autora publikace jsme pouze zjistili, že tato poznámka byla pouze opsána z nám nepřístupných pramenů - tato pamětní deska u nás prostě není.

Mezi sochy a pomníky se snad také patří zařadit zmínku o některých zvláštních hrobech. Tedy jen stručně - na místním hřbitově, v jeho severovýchodním rohu existuje hrob padlých sovětských vojáků, který je v péči obce. Při severní zdi hřbitova - jak je pamětníkům známo - existoval hrob cizích státních příslušníků snad z I. sv. války. V zámecké kapli je hrobka, do níž byli ve 20. letech pohřbeni JUDr. Otto Mettal a jeho manželka Amalie, rozená Šebková. Po odchodu sovětských vojsk 21.8.1990 byl tento hrob otevřen a to proto, že poodkrytou náhrobní deskou bylo zřetelně vidět kosti. Po otevření hrobky, ověření situace policií a jinými oprávněnými orgány bylo konstatováno, že jak původní rakve, tak i jejich cínové vložky s okénky, jimiž bylo možno pozorovat balzamovaná těla mrtvých, byly nenapravitelně zničeny a zbytky těl ležely ve spodní vodě. Proto byla péčí naší obce obě těla exhumována, převezena do pardubického krematoria a poté v přítomnosti kněze a známých členů rodiny i širší veřejnosti pietně uložena zpět.