znak obce ZdechovicePopis znaku

Ve stříbrno-zeleně polceném štítě vpravo červený svatopetrský kříž do krajů se vztyčeným stříbrným mečem se zlatým jílcem, vlevo nahoru otevřená podkova nad křesací ocílkou, obojí zlaté.

Popis praporu

prapor obce ZdechoviceList tvoří bílý žerďový pruh široký jednu třetinu délky a tři vodorovné pruhy, zelený, žlutý a zelený v poměru 5:1:2. V bílém pruhu červený svatopetrský kříž, jehož vodorovné rameno navazuje na stejně široký žlutý pruh. V kříži bílý meč se žlutým jílcem hrotem k hornímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.  

Ikonografie

V soupise papežského desátku čáslavského děkanátu z let 1352 až 1405 se připomínají také Zdechovice. První zmínka o zdechovickém kostele pochází z roku 1373, kdy sem byl podáván farář. Kostel zasvěcený sv. Petrovi a sv. Pavlovi stojí v obci dodnes, i když je v podobě po barokní přestavbě z roku 1716.

Předchůdcem dnešního zámku ve Zdechovicích byla tvrz poprvé připomenutá v roce 1451, kdy ji držel Jan Voděrad ze Sekyřic, který jí postupoval bratřím Janovi a Petrovi ze Sekyřic. V roce 1507 koupil Zdechovice král Vladislav II. Jagellonský a pak byl statek zastavován. Až v roce 1562 obdrželi od císaře Ferdinanda I. zdechovický statek do dědičného držení bratři Jan Jetřich, Kašpar Melichar a Jan Lukáš ze Žerotína. Posledně jmenovaný jej prodal Hynkovi Vrábskému z Vrábí v roce 1585. Jeho potomci zde byli vrchností až do roku 1642, kdy Zdechovice koupil čáslavský hejtman Václav Rudolf Věžník z Věžník a na Malči. V roce 1722 se majitelem stal Karel Josef hrabě Paar. Od Paarů koupil v roce 1889 Zdechovice Jan Schebek pro svého zetě Ottu Mettala. Jeho potomkům patřil zámek až do roku 1945.

prapor obce ZdechoviceObec Zdechovice je považována za vstupní bránu do Železných hor, které obdržely jméno od výskytu železné rudy a pod tímto jménem jsou připomenuty ve Zbraslavské kronice v zápise k roku 1288. Dle nálezu železné strusky lze ve Zdechovicích předpokládat těžbu a zpracování železné rudy již v době prehistorické. Na počátku 19. století byla zaniklá těžba a zpracování železné rudy obnoveno. Intenzivnější činnost ve zpracování rud a železa se vztahuje k období 1. světové války.

Zdechovický kostel nese patrocinium svatých Petra a Pavla. Oba patří k dvanácti apoštolům. Sv. Petra pověřil Kristus vedením své církve. Za císaře Nerona byl v Římě ukřižován hlavou dolů. Jedním z atributů sv. Petra je kříž s příčnými rameny dole. Podoba kříže odpovídá způsobu světcova ukřižování. Sv. Pavel byl v Římě sťat mečem, proto jeho obvyklým atributem je meč.

Znak obce Zdechovice lze popsat takto: Ve stříbrno-zeleně polceném štítě vpravo červený svatopetrský kříž do krajů se vztyčeným stříbrným mečem se zlatým jílcem, vlevo nahoru otevřená podkova nad křesací ocílkou, obojí zlaté. Svatopetrský kříž a meč na něm jsou připomenutím zasvěcení zdechovického kostela sv. Petru a Pavlovi. Tyto symboly se váží k nejstarší poznatelné historii obce, protože i první zmínky o ní jsou spojeny právě se zdechovickým kostelem. Podkova a ocílka symbolizují tradice těžby rud a zpracování železa. Typickým produktem železářské výroby minulé doby byla podkova, která také může, díky svému užití, symbolizovat zemědělský charakter obce. Křesací ocílka jako další produkt spojený s výrobou a zpracováním železa, byla důležitou pomůckou pro rozdělávání ohně ve středověku a protože byla součástí každé domácnosti, může být symbolem "domova".

Prapor odpovídá popisu: List tvoří bílý žerďový pruh široký třetinu délky listu a tři vodorovné pruhy, zelený, žlutý a zelený v poměru 5:1:2. V bílém pruhu červený svatopetrský kříž, jehož vodorovné rameno navazuje na stejně široký žlutý pruh. V kříži bílý meč se žlutým jílcem hrotem k hornímu okraji. Bílý pruh s křížem a mečem se shoduje s pravou polovinou znaku. Střídání zelených pruhů se žlutým opakuje barevnost pole a figur v levé polovině znaku.

Písemné rozhodnutí o udělení znaku a praporu od p. Václava Klause